Oblast Starého Brna v okolí Křídlovické ulice a Bakalova nábřeží působí na první pohled jako běžná obytná čtvrť. Na přelomu 50. a 60. let 20. století ale toto území posloužilo jako celostátní urbanistická a technologická laboratoř. Architekti zde v reálných podmínkách ověřovali nové koncepty hromadného bydlení.
Proč právě Staré Brno?
Po druhé světové válce a následné asanaci původní zástavby zůstala část území mezi Křídlovickou a Renneskou třídou volná. V době vrcholící bytové krize představovala tato lokalita vhodný prostor pro testování rychlé výstavby. Dříve než se v 70. a 80. letech rozjela masová výstavba panelových sídlišť jako Bohunice nebo Líšeň, bylo potřeba nové konstrukční systémy i vnitřní dispozice bytů prověřit v praxi.
Zděná klasika versus litý beton
Na Křídlovické ulici vyrostly vedle sebe dva odlišné stavební koncepty:
- Experiment A (Křídlovická 70–76): Pětipodlažní blok sloužil jako prověrka možností tradičnější zděné konstrukce s využitím nových montovaných příček a zónových dispozic. Z důvodu vysoké realizační náročnosti a vyšších nákladů se však tento přístup šířeji neprosadil.
- Experiment B (Křídlovická 78–80): Jedenáctipodlažní věžový dům podle návrhu architekta Františka Zounka představoval odlišný technologický směr. Konstrukce nebyla skládaná z panelů, ale odlévala se ze speciálního betonu přímo na místě. Budova využila prvky tehdejšího bruselského stylu – lehké prosklené i laminátové obvodové stěny, oblé tvary a vzdušnou kompozici.
V obou projektech architekti řešili také vnitřní ergonomii: vestavěná bytová jádra, nové uspořádání kuchyní, propojení obývacích pokojů s jídelními kouty nebo prosvětlení chodeb. Součástí konceptu bylo i přímé propojení bydlení s občanskou vybaveností v podobě obchodů v přízemí či školek a škol ve vnitroblocích.
Zástavba na pravém břehu Svratky
Urbanistický koncept pokračoval i na protějším břehu řeky. Na Bakalově nábřeží vyrostlo v letech 1959–1961 komorní sídliště v tvaru písmene U od architektů Zdeňka Chlupa a Miroslava Dufka. Výrazným prvkem tohoto souboru se stal šestipodlažní dům (Bakalovo nábřeží 1), jehož součástí byl dvoupodlažní objekt zdravotního střediska s ordinacemi praktických a dětských lékařů. Také tento projekt naplňoval myšlenku občanské vybavenosti v těsné blízkosti domova.
Školky, jesle a občanská vybavenost
V letech 1959–1960 vznikla podle projektu Miroslava Dufka mateřská škola Lízy Čajkinové (dnes Barevná školka) v dnešní ulici Nádvroní. Je koncipována jako vila volně stojící v zahradě a dobová kritika ji oceňovala pro funkčně pojatý prostor a barevné řešení.
Stejný architekt dokončil v roce 1963 také dvoupodlažní objekt jeslí vedle již zmíněných experimentálních domů (Křídlovická č. o. 68), kde byla místo schodiště použita skloněná plošina. Do stejného období urbanistického rozvoje spadají také obchodní prostory v přízemním parteru nárožního bloku ulic Křídlovická a Nové sady. Součástí širší transformace území byla i stavba haly Rondo.
Současné proměny lokality
Stavební vývoj v oblasti pokračuje i dnes:
- Městské bydlení na Křídlovické: Statutární město Brno ve spolupráci s Kanceláří architekta města (KAM) připravuje revitalizaci historických domů (otevře se v novém okně) na Křídlovické (č. o. 57 a 59). Projekt počítá s vytvořením několika desítek městských bytů a zeleným vnitroblokem.
- Rezidence Leitnerova: V ulici Leitnerova vzniká polyfunkční projekt (otevře se v novém okně), který do území přinese nový městský blok, zeleň a prostory pro bydlení.
- Nábřeží Svratky: Širší okolí získalo nový impuls díky dokončené rekonstrukci brněnské náplavky podél Svratky, která upravila nábřeží na rekreační zónu s přístupem k vodě a zelenými plochami.
Oblast kolem Křídlovické ulice si i po desetiletích uchovává svůj osobitý urbanistický charakter. Nejde pouze o běžnou obytnou část Starého Brna, ale o významnou kapitolu poválečné architektury, kde se zkoušely moderní technologie a v té době nový koncept čtvrtí s občanskou vybaveností na dosah. Současná revitalizace domů, nová výstavba i úpravy nábřeží Svratky na tento historický vývoj přirozeně navazují a postupně mění čtvrť v ještě příjemnější místo pro každodenní život.